1.0. Srážková voda
		1.1. Namáhání prosakující vodou
		1.2. Zatížení vodou stékající po povrchu
		1.3. Odstřikující voda
		1.4. Zatékání komínovým tělesem
		2.0. Tlaková voda
		3.0. Vzlínající vlhkost z podzákladí
		4.0. Kondenzace
		5.0. Hygroskopický příjem vlhkosti
		6.0. Poruchy technologických rozvodů
		7.0. Kapilární kondenzace a sorbce

1.0. Srážková voda

1.1. Namáhání vodou prosakující přilehlým porézním prostředím

Vzniká, působí-li na svislé konstrukce voda, vlivem gravitace prosakující okolním prostředím (zeminou, násypy ap.). V případě jejího dočasného hromadění, např. při změně propustnosti, můžeme mluvit o zadržené srážkové vodě, které může na stavební konstrukce dočasně působit i hydrostatickým tlakem

1.2. Namáhání vodou stékající po povrchu konstrukcí

Namáhání vodou stékající vlivem gravitace po povrchu konstrukcí aniž by se kdekoliv v kontaktu se stavební konstrukcí hromadila a vytvářela spojitou hladinu. Tento typ namáhání může být zvyšován hydrodynamickými vlivy, tlakem větru ap.

1.3. Odstřikující voda

1.4. Zatékání komínovým tělesem

2.0. Tlaková voda

K zatížení tlakovou vodou dochází pokud je stavební konstrukce trvale namáhaná hydrostatickým, popř. hydrodynamickým tlakem vody. V porézních strukturách stavebních materiálů se vytváří hydraulicky spojitá hladina. Tento typ zatížení není naštěstí při sanaci historických objektů příliš častý a setkáváme se s ním především při zásadních změnách hydrogeologické situace v okolí zájmového objektu.

3.0. Vzlínající vlhkost z podzákladí

K vzlínání vody z podzákládí dochází při chybějícím nebo ne zcela funkčním stávajícím hydroizolačním systému. Úroveň resp. výše zavlhčení jsou závislé od řady faktorů z nichž nejpodstatnější je množství a poloha vody v podzákladí a charakter poréznosti stavebního materiálu. Výška do které může voda proniknout působením kapilárních sil se může v praxi pohybovat od několika centimetrů až po několik metrů.

4.0. Kondenzace

Ke kondenzaci může dojít jak na povrchu, tak i uvnitř sledované konstrukce. Ke kondenzaci dochází pokud se teplý vlhký vzduch dostane do kontaktu s materiálem jehož teplota je nižší než teplota rosného bodu. Zamezení vzniku kondenzátu lze dosáhnout změnou tepelně izolačních vlastností konstrukce, temperováním povrchů, popřípadě úpravou vlhkostních a teplotních parametrů vzduchu ve vnitřním prostředí objektu.

5.0. Hygroskopický příjem vlhkosti

Vodorozpustné soli mají schopnost vázat vzdušnou vlhkost ze svého okolí

6.0. Poruchy technologických rozvodů

7.0. Kapilární kondenzace a sorbce

Kolik vody porézní stavební materiál absorbuje z okolního prostředí závisí na nasycení vzduchu vodní párou a typu kapilární soustavy. Obecně platí, že například opuka, popř. cementové omítky jsou za stejných podmínek schopny absorbovat více vzdušné vlhkosti než jiné materiály s většími póry (pálená cihla, sanační omítka ap.)

Voda prosakující a vzlínající vlhkost		Stékající voda		Kondenzační vlhkost		Hygroskopický příjem vlhkosti